Rady, tipy

Vertigo od Patrika Girgleho (můj názor)

26. prosince 2016 v 12:04 | Marka
Vertigo od Patrik GirgleVertigo
Patrik Girgle

Protože ne každá kniha má být vzrušujícím dramatem, které vás nadchne tak moc, že nemůžete spát. Některé mají jen zanechat stopu ve vašich myslích. Vzpomeňte si, až vás zase nějaký příběh zklame.

Spoiler (jen lehce, ale přeci jenom - neprozdradím konec knihy, ale část příběhu)
Rozhodla jsem se napsat na blog o knížce. Nebudu to dělat asi často, protože nemám zas tolik času na čtení, ačkoliv čtu ráda. Tuhle knihu jsem dostala pod stromek (jak jinak taky, že jo) od sestry. Sestra slaví Vánoce ve Slovinsku, takže jsme to slavili již 22. 12. a já ji stihla přečíst do Štědrého večera. Kniha nesčítala mnoho stránek (140), a proto jsem ji měla přečtenou rychle. Nechtěla jsem ji mít ale přečtenou za jeden den a - upřímně - není to knížka přečtená na jeden nádech. Jenže mně se přesto líbila. Je napsaná poutavě, ačkoliv málokdo píše takovýmhle stylem, tak proč do prčic se čte tak pomalu? Možná proto, že člověk potřebuje chvíli na to, aby nad tím přemýšlel. A taky možná protože jsem od toho odbíhala, abych mamce mohla pomoct. Každopádně je to příběh o Dušanovi, který proplouvá životem. Není tam moc děje. Prostě popisování dospívání, nejistoty, nudy a prvních lásek, které formují naše vztahy do budoucna. Vertigo se mi líbilo, ačkoliv odplulo stejně nenápadně, jako připlulo. Stejně jako Dušanovy ryby, které rád chytal (něco podobného jsem četla na recenzích, takže to není z mé hlavy). Byl to přesně ten typ příběhu, který nemá silný děj, který nemá nic, co by připomínalo velké příběhy, ale nakonci vás mají zasáhnout pocity. A to se po přečtení epilogu autorovi neskutečně povedlo. Smíšené pocity, závrať, lítost, anebo touha vrátit se zpět na začátek. Myslím, že pokud budete mít možnost, měli byste si přečíst knihu. Protože ne každá kniha má být vzrušujícím dramatem, které vás nadchne tak moc, že nemůžete spát. Některé mají jen zanechat stopu ve vašich myslích. Stejně jako ryby a vertigo v knížce, tak i pocity pomaluju připlujoua zase lehce odplujou, ale na pamatovat si na ně budete. Vzpomeňte si, až vás zase nějaký příběh zklame.

Co pod stromek?

9. prosince 2016 v 18:25 | Marka
Téma tohoto článku mě napadlo zcela náhodou, ačkoliv blížící se datum 24. 12., mi mysl obrátil tímto směrem. Spoustu lidí okolo mě ještě v tuhle chvíli neví, co dát svým blízkým pod stromeček. Je to celkem otřepané téma, a proto jsem se rozhodla pojmout to jinak. Nebudu tu vypisovat, jak někomu máte dát ponožky, svetry, mobily, nebo jinou elektroniku, čokoládu a dobrou knihu, aby měl krásné vánoční svátky. Samozřejmě, že tyto položky jsou dobré a dokáží vyčarovat úsměv na rtech úplně stejně jako ty dárky, co mám na mysli já. Můj názor je takový, že člověk by měl být kreativní a dávat osobní dárky. Myslím to tak, že dárkem by člověk měl ukázat, jak toho dotyčného zná a má ho rád. Každého, koho chceme obdarovat a zálěží nám na něm, bychom měli mít prokouknutého natolik, že mu dáme něco, co využije, nebo to chce - a to především. Dárky jako takové se často opakují, což už mě naštvalo, protože já vždy dávám něco, co je alespoň trochu originální. Nechci tu nikomu cpát svůj názor, ale pokud ho má někdo podobný, budu jedině ráda. Každopádně chci vám ukázat trochu jiný úhel pohledu na obdarování našich blízkých. Samozřejmě, že jsou lidi, ke kterým nemáme tolik rozvinuté city, takže čokoláda je na místě. Ale zkuste dát svému přítelovi po dvouročním vztahu na vánoce čokoládu a brzo mu budete říkat ex.


  1. Obrázek s významem - Mám na mysli především obrázky, co člověk sám nakreslí. Je to kreativní a člověk může skrytým symbolem ukázat, jak zná nitro svého blízkého. Pokud to není materiální člověk, jistě ho to potěší.
  2. Fotky - Sama jsem pár fotek fotila a nechala je vyvolat. Poté jsem je rozdala na vánoce. Musím říct, že slavily úspěch. Jsem za to ráda, takže jsem letos zopakovala u některých lidí stejnou taktiku. Jsem zvědavá, jak budou dotyční reagovat.
  3. Dopisy - Když člověk nemůže určité věci říct na vánoce, tak kdy jindy? Dobré věci by se měly říkat nejen na vánoce, ale taky je dobré někdy začít. Tak proč ne na svátky klidu a pohody? Mám s tím zkušenosti a byl to výborný nápad.
  4. Poukázka - Taková ta poukázka, co se koupí není tak originální, jako když vyrobíte vlastní. Je vlastně skvělý, že i když nejste kdovíjak zruční, dá se to zvládnout. Můžete použít cokoliv. Já před pár lety mamce dala poukázku na masáž. A pokud chcete spáchat sebevraždu, můžete nadělit své mamince poukaz na úklid.
  5. Vzpomínky - Je hezké vtlačit příjemné vzpomínky na vánoce tam, kde předtím byly jen depresivní chmury. Musím říct, že tuto akci jsem podnikla letos na intru. Mám spolubydlící, které nemají rády vánoce, protože je netrávily nikdy nějak příjemně, a já se rozhodla, že jim dám krásné vzpomínky alespoň na intru. Nejde o dary, ale jde o ten společně strávený čas. Minimálně to, že si dáme hezký večer, dobré jídlo a koukneme na filmy s vánoční tématikou. Myslím, že tohle je pravá podstata vánoc. Ne komerční hledání nejdražších a nejkrásnějších darů.
  6. Naslouchání - Lidé často mají potřebu povídat, ale když je nikdo neposlouchá, tak se uzavřou do sebe. Kdy jindy je lepší začít s nasloucháním? Kdy jindy je lepší uzavřít sváry? Toto je dost otřelé, ale kolik lidí zvládne prožít vánoce bez hádek? Myslím, že tento dárek by se měl nadělit téměř všem, ale málokdo to zvládne. Třeba já se můžu snažit jak chci, ale jednání, co je nefér, zkritizuju vždycky. Z ukřivděnosti pak plynou tyto hádky na svátky. No, posledních pár let je to už lepší než to bývalo.
 
 

Reklama
Reklama