Psaní - můj pohled

Literární snílek

21. února 2017 v 17:32 | Marka
Od malička jsem byla snílek. Změnila jsem se hodně, poslední dobou nejsem takový optimista. Moje iluze se rozplynuly, prostě svět není růžový. Hodně lidí mě zklamalo. Ne, že bych měla špatný odhad na lidi, ale snažila jsem se v nich vidět to nejlepší a oni mě v tu chvíli, kdy jsem tomu začala věřit, přesvědčili, že nejsou o nic lepší, než byl můj první odhad. Vidím spoustu melancholie, bezpráví (krom železniční zastávky na cestě do Ústí nad Orlicí z Chocně osobákem) a smutku. Inspirují mě lidé, kteří zvládají spoustu těžkých životních situací, které se zdají nezvladatelné - alespoň pro mě. A to je jediné, co mi připadá poslední dobou hodně pozitvní. Lidé, co rozdávají naději a lásku jsou pro mě strašně velké a odvážné duše.
Uklidňuje mě nejvíc hudba, která mi dodává pocit, že jsem na živu. Jelikož nejsem schopná se naučit na cokoliv hrát, protože jsem prostě mimo (Pět let jsem hrála na housle a nebyla jsem kdovíjaká virtuózka. Ale během let jsem zjistila, že bych chtěla hrát na kytaru, což nejsem schopná se naučit. Alespoň ne sama.), tak mám jiný sny. Zpívat neumím, možná, že kdybych měla nějakého učitele či učitelku, tak bych se to naučila. Ovšem krom toho, že žiju jako konzument hudby, tak žiju jako autor a zároveň i čtenář literárních děl - od knih, novel až po povídky. Hodně tím žiju, ovšem v poslední době nejsem schopná cokoliv číst. Můj sen, co se týče knih, který bych si chtěla prožít, je:
  • Vrátit se ke čtení a číst hory knih.
  • Psát povídky.
  • Psychologickou analýzu postav vypracovat na takovou úroveň, aby člověk měl pocit, že hlavní postavu zná, jakoby se s ním skutečně seznámil. možná by mi pomohlo si přečíst něco málo od velkých spisovatelů z dob minulých, kteří jsou tím pověstní.
  • Napsat knihu/knihy (Vím, že je to otřepané, ale můj sen to je už od útlého věku. Píšu zhruba už od osmi let. Ale jsem strašně přelétavá a málo co dopíšu. Když už píšu něco dlouho, klesá tomu kvalita a to nechci. Chci odvádět svou práci naplno a to mě paradoxně zdržuje.)
  • Napsat dobrý monolog - klidně i vnitřní. Všimla jsem si, že nikde se dnes už nepíše, takže mi to přijde jako škoda. Musím si ale nejdřív nějaký přečíst.
  • Taky bych ráda někdy napsala nějaký scénář nebo divadelní hru, protože by mě lákalo i něco natočit, ale to je už tak velká utopie, že nad ní ani nepřemýšlím. To spíš se často vracím v myšlenkách k mé dráze spisovatelky.
A co láká vás? Jaký je váš pohled na sny, svět a váš život?
 
 

Reklama
Reklama