Jiné

Pracovní postup: Co umím udělat dobře

11. ledna 2017 v 20:32 | Marka
Ve škole jsme měli za úkol napsat krátký sloh - maximálně na stránku. Sice toho mám málo, ale moje práce byla delší než jedna A5tka - dost roztahuju, takže v elektronické podobě to nevypadá na víc než pár řádků. Učitelce se to líbilo, a tak jsem se rozhodla to přepsat na blog. Není to kdovíjaké dílo, ale nechtělo se mi s tím zrovna crcat, když to bylo jen tak bez známky. Není to nic originální, ani dlouhého. Ovšem doufám, že se vám bude líbit a bude se vám to někdy hodit do školy - ovšem nechci, abyste to prezentovali za své!

Co umím udělat dobře

Rozhodla jsem se popsat jednoduchou činnost, která vás může doprovázet na každém kroku, pokud doma nemáte statného chlapa. Je to banální věc, bez které se ovšem v dnešní době neobejdete. Pojďme si říct, jak vyměnit žárovku.
Sama nechci čekat na hlavu rodiny, a tak si vždy donesu novou žárovku a nějaký hadr. Vypnu lampičku, která dávno nesvítí, a jde se na věc.
Nejprve z vypnuté lampičky vyšroubujeme starou žárovku, kterou opatrně dáme na bezpečné místo, kde ji neschodíme. Pokud světlo svítilo nějakou dobu, než praskla žárovka, pomůžeme si hadrem, abychom se nespálili. Pozor na to, aby vám nevyklouzla z rukou!
Poté již našroubujeme novou žárovku. Nyní vyzkoušíme, zdali svítí a máme hotovo.

Kresby

20. prosince 2016 v 20:07 | Marka
Kdysi jsem svému příteli nakreslila pár těchto obrázků. Co měli evokovat? Myslím, že záleží na vašem osobním výkladu. Možná to je důvod, proč jsem se rozhodla napsat tento článek. Nechci dělat článek na pokračování, takže budu spoléhat na vaši chuť ke spolupráci. Chci, abyste se sami zamysleli nad tím, co ve vás ten obrázek probouzí za city a hlavně, jaký příběh nebo význam by se v něm mohl ukrývat. Nakonec vám samozřejmě prozradím, pokud to bude v mých silách, jak jsem vymýšlela určitý význam obrázku.

Zrození (báseň)

10. prosince 2016 v 12:50 | Marka
Já moc básně nepíšu. Nemyslím si, že bych to uměla a že bych k tomu měla předpoklady. Ale když už není moc čas, nápad nebo chuť psát prózu, tak se snažím mozek zaměstnat poezií. Ono při hodinách - pro mě - zbytečných předmětů musí člověk aspoň něco dělat. Každopádně tahle vznikla po několika měsících uzavření se do sebe. I když ne tak doslova, protože já jsem spíš extrovert. Každopádně byla napsána pro přítele, který na poezii až tak není, ale obdivuje umění stejně jako já. Zkrátka hudeník. Myslím, že jsem mu ji věnovala k narozeninám, ale tak dobře mi paměť neslouží, protože už je to dlouho, co jsem to napsala. Klidně báseň kritizujte, ale nejspíše to bude absolutně zbytečné, protože já nikdy lépe psát básně nebudu. Podotýkám, že sentimentální nejsem za normálních okoloností ani já, ani on a ani náš vztah. Kdybyste nás viděli spolu... Vražedná kombinace, jak má být.


Zrození

Duše nesnášela bloudění
Hledala bránu ze světa
Všichni okolo byli zlomeni
Přilákala ji vůně nového života

Ozvala se tichá melodie
Tóny ji vábily sladce
Běžela ve tmě, tápaje
Věděla duše, co chce?

Opadla z ní samota
Utekla ze svých zdí
Stal se součást jejího života
Opustila stopy minulosti

Když slaná krev její kane
Stojíš tu, jsi tu vždy
V jejím srdci láska plane
Miluju tě - teď a tady
 
 

Reklama
Reklama