Vypsaná fixa 13. 12. 2016

14. prosince 2016 v 17:36 | Marka |  Hudba
Nebudu zastírat, že jsem se musela hodně kopat do zadku, abych překonala tu lenost. Opravdu se mi dnes nechce psát, jsem strašně ospalá, ale chci napsat článek o Vypsaný Fixe. Nejde o to, že bych neměla snad čas zítra, ale chci napsat plnohodnotný článek. Nejde o to, že bych zítra už zapomněla, co chci říct, ale zrovna když jsem nasycená barvitostí zážitku, nechci vás o to ochudit.
Někteří, pokud mě vystopovali z minulého blogu, už mohou vědět, že jsem na intru. Dávat odkaz svého intru na blog dávat z pochopitelného důvodu nebudu, ale přiblížím vám to v sérií článků, jak to tu vypadá, probíhá, možná něco málo o nabízených aktivitách a tak dále. Mám v plánu vám napsat, jak se spolubydlícími žijeme, nejednou, a tak začnu dnes právě koncertem Vypsané Fixy.
Myslím, že se nestává tak často, aby byl intr tak "demokratický", aby pořádal diskotéky a občas koncerty v sále v suterénu. Sál to není nic moc, ale ta domácí atmosféra je fakz sytá a barvitá, i když máte chuť některý spoluintráky pohřbít hluboko pod zem. Nicméně naše vychovatelka - ačkoliv je přísná, je taky moc hodná -, alespoň jestli jsem to dobře pochopila, má nastarost právě tyhle akce. Jelikož intr je v městě, kde začínalo hodně kapel, občas tu hrávají nektěré z nich. Vypsaná Fixa tu měla včera, v úterý 13. 12. 2016, svůj cca 17. koncert (já osobně jsem se zúčastnila jejich koncertu na intru podruhé - přidám fotky i z prvního koncertu minulý rok). Nedávno tu hráli i Ready Kirken, které jsem bohužel neslyšela, protože jsem byla pryč kvůli rovnátkům (ne, že by to byl úplně můj šálek kávy).
Každopádně dost okecávání a rovnou ke koncertu. To, že by tu Fixa měla hrát, jsem očekávala a nakonec jsem se dočkala prvních zvěstí čistě náhodou na domovní radě (ačkoliv donedávna jsem nebyla žádná fuknce na našem patře, takže jsem tam šla za naše patro pouze díky náhodě). Takže se ve mně vařila krev už týden dopředu, protože jsem se fakt na ně těšila. Samozřejmě jsem si přivezla svoje oblečení, který v zimě v Pardubicích nenosím, protože by mi byla zima. Koupila jsem si bílý lihový fix s nadějí, že by mi snad podepsal Márdi křiváka (kožená bunda - já mám teda koženkovou, ale čert to vem). Navečer jsme se spolubydlícími připravily a šly do hospody. Samozřejmě jsme si koupily sprite (protože čísník chtěl občanky).

Když jsem přišla do sálu (byla jse sama, protože spolubydlící šly ještě do pokoje), potkala jsem naši vychovatelku a bavila se s ní o tom, jestli přijdou na chvíli do sálu před koncertem. Ona mě odkázala na zí´ástupce, který tam Fixu pozval. On mě poslal do zákulisí. Takže jsem šla sama, celá natěšená za nima. Přišla jsem tam a nechala si podepsat křivák, trochu jsem s ním pokecala a zase odešla. Fakt jsem byla šťastná. Ještě víc mě těšilo, že jsem si to všechno zařídila sama.
Pak jsem potkala spolubydlící a samozřejmě - kamarád chtěl podepsat triko a fotku. Za pár minut jsem tedy stála opět u Márdiho a kecala s ním, zatímco se domlouvali, kdy se kamarád s nimi vyfotí, protože Peters na chvíli zmizel (prý si šel ještě zakouřit). Takže to dopadlo nakonec tak, že jsme šli na ně pařit - a že to bylo skvělý! Hráli moje oblíbený písničky, některý jsem neznala, jiný jsem znala a ani jsem o tom nevěděla. Užila jsem si to hodně, pogo bylo taky (tanec, který se "tancuje" na rychlou hudbu - prostě lidi do sebe strkají, občas nechtěně kopnout, občas dostane člověk ránu loktem - já mám naraženou držku - a občas člověk spadne, ale všichni ho v tu chvíli sbírají), i když s těmi intráky, kteří ani nevěděli, co vlastně tancujou, to bylo na zabití, protože byli bezohlední. Chápu, že občas to pogo je bezohledný, ale když naráží člověk kvůli nim do lidí, kteří pogovat nechtějí, tak mě to může fakt nasrat.
Každopádně nechci se tady zbytečně vášnit. Musím říct, že jsem ráda, že se mnou šli spolubydlící, protože jedna z nich není úplně na tuhle hudbu. Přidám ještě fotky, protože ze samotného koncertu jich není zrovna nějak málo.
Když dohráli, tak jsme šli k nim do zákulicí, kam jsme došli kupodivu jako první, a nechali jsme se vyfotit. Kamarád má podepsaný triko a všichni máme skvělý zážitek s Pardubickou kapelou Vypsaná Fixa. Doufám, že na ně půjdu co nevidět znova. Bohužel hrajou pouze v těch větších městech a já jsem z vesnice, která má většinu těch měst docela z ruky. A s touhle bombou se loučím. Doufám, že jsem to popsala přehledně a doufám, že se vám článek líbil. I když nevím, komu by se to chtělo číst celý. Očekávejte ještě fotky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama